Když má někdo narozeniny, je hezké mu popřát. Když má někdo kulaté narozeniny, je fajn přinést mu nějaký dárek. Když má někdo 100, je dobré ho také poslouchat, protože člověk se všelicos dozví… A protože i naše vlast slaví, popřáli jsme, darovali jsme svůj čas a nápady, nastražili jsme uši a společně jsme připravili a prožili projektový den, inspirovaný tímto významným výročím.
Počasí k nám bylo milosrdné, a tak jsme se krátce po prvním zvonění shromáždili před školou, kde zazněla národní hymna. Poté nás přivítala paní ředitelka a kulturně obohatili krátkým pásmem sestaveným z těch nej českých básní žáci pod vedením paní učitelky Gallové. Pan starosta připomněl, že 28. říjen byl jen vyvrcholením dlouhodobých snah českých politiků i prostých lidí o vznik samostatného státu a že každý z nás by měl pro svou vlast pracovat dle svých nejlepších možností. Abychom na tento den nezapomněli, vysadili jsme za vydatné pomoci pana starosty a pracovníků obce u školy náš národní strom – lípu. A pak už jsme se všichni vrhli do víru dějin…
První stupeň měl svůj program zaměřený především na státní symboly, osobnosti, na to, co je české a na co jsme hrdi.
Prváci studovali mapu Československa a České republiky, lepili státní znak a vlajku, vymýšleli přání k narozeninám, připomenuli si podobu TGM a současného pana prezidenta.
Druháci tvořili koláž národního stromu, seznámili se se státními znaky, vybarvovali lva, poslouchali Vltavu, přečetli si pověst o praotci Čechovi a vyrobili si náramky ozdobené českou vlajkou.
Třeťáci si vznik republiky připomněli krátkým videem a pracovním listem, zpívali národní písně, vyráběli plaketu.
Čtvrťáci se připravovali na projektový den už v předstihu – doma si vyhledali informace o českých sportovcích, spisovatelích, o T.G.M. a Tomáši Baťovi, které zpracovali jako plakát. Získané poznatky prezentovali formou youtuberského výstupu.
Páťáci už se stali velkými parťáky žáků druhého stupně, takže spolu s žáky 6. – 8. ročníku postupně procházeli stanoviště, která jim měla přiblížit atmosféru jednotlivých desetiletí naší samostatnosti:
1. stanoviště: Rakousko-Uhersko propluli v rytmu valčíku.
2. stanoviště: první světová válka se nesla v duchu střelby (shazování plechovek) a skládání rozstříhaného obrázku (málokdo asi poznal, že skládá první prototyp tanku…)
3. stanoviště: dvacátá léta – republika v miminkovském věku (kdo dokáže poskládat slova naší hymny?) a světem hýbe groteska (dokážeš znovu zahrát ty nejlepší fóry)?
4. stanoviště: třicátá léta – co by byl Zlín bez Bati? Co by byl Baťa bez reklamy? Vyrob reklamní slogan! Na tomto stanovišti si také všichni mohli vyrobit „placku“ s českým lvem.
5. stanoviště: léta 40. a válečné útrapy. Jak ošetřit zraněného vojáka? Jak přežít z minimálních přídělů potravin aneb Počítáme, kolik krajíců chleba můžeme sníst z našeho přídělu na měsíc. Odměnou byla ochutnávka – chleba se sádlem…
6. stanoviště: 50. léta a kolektivizujeme… Na úžasném „trenažeru vemene“ si žáci zkoušeli podojit krávu a poté sklízeli rychlým tempem úrodu brambor do koše.
7. stanoviště: krásné šedesátky… A zpívalo se – nejen z repertoáru Semaforu.
8. stanoviště: vážná věc – co si sbalit do kufru, když už nechci žít v komunizmu a chci „ za kopečky“? A jak je to vlastně daleko do Londýna, Mnichova, Chicaga…
9. stanoviště: „normální“ spartakiáda aneb Kouzlo masového sportu. Zvláště chlupatá lýtka asistujících deváťáků byla kouzelná…
10. stanoviště: disko-trysko léta osmdesátá. To, co už tak trochu pamatují i ti mladší… Mávátka, antiperle, Pedro.
11. stanoviště: zběsilá 90. léta a privatizace. Co to vůbec bylo? Jak to probíhalo? Ale také naši zlatí hoši z Nagana – vzpomínáte na tu euforii?
12. stanoviště: současnost. Deváťáci si připravili kvíz na poznávání písní.
Snažili jsme se stanoviště vymyslet tak, aby byla stejně pestrá jako naše minulost. Nešlo nám o faktické vědomosti žáků, ale o to, aby nasáli atmosféru jednotlivých desetiletí. Výběr událostí byl na nás, vyučujících, snad se nám podařilo vybrat to, co pro „ducha doby“ bylo typické.
Velký dík patří všem kolegům, kteří s velkou invencí a odhodláním připravovali svá stanoviště, sháněli kostýmy a rekvizity a měli trpělivost s některými „splašenci“, kteří už se viděli na prázdninách. Paní ředitelka kromě hezkého úvodu celého dne také celou akci schválila, podpořila a nafotila. Pan starosta jistě kvůli svému projevu oprášil učebnice dějepisu a říkal moc zajímavé věci. Také přiložil ruku k dílu, když bylo potřeba zasadit „naši lípu“. Děkujeme také Centru pro rodinu Vizovice, které ochotně zapůjčilo butonkovač (stroj na výrobu „placek“) a paním kuchařkám naší jídelny, které vymyslely a připravily speciální narozeninové menu. No a bez asistentů – deváťáků by to také nebylo ono…
Věřím, že s takto prožitým dnem byli spokojeni i všichni žáci – že se nám nepodařilo je českými novodobými dějinami úplně znechutit a vyzkoušeli si zase něco nového a netradičního. Výtvarná dílka také zpestří školní chodby – nenechte si je při návštěvě školy (rodičovské schůzky!) ujít!
Mgr. Jana Hrubá
